Feleena z El Pasa
Jan Vyčítal
D
1. Z vojenské stanice tam poblíž hranice
A
Mexičan Joy svoji černovlasou ženu měl,
a domek hliněnej s malými okny,
D
z kterých mu mávala, když kolem s patrolou jel.
Dítě spolu měli před Květnou nedělí
D7 G
a vítr dětský pláč svou písní přehlušoval.
D
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
A D
té dívce mexické osud tam, do vínku dal.
2. Když malá bývala, vždy ráda sedala
na kopci, odkud vídávala z El Pasa zář,
a vítr z večera plný těch světel
šeptal jí do snění a hladil jí horkou tvář.
Jak poníka laso táhlo ji El Paso
a tátu prosila, aby ji tam někdy vzal.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
3. A roky letěly, děvče, už dospělý,
rozhodlo se, že chce jenom tam v El Pasu žít,
otec když tvrdě spal, vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život začíná, červená kantýna
její smích honky-tonk orchestr přehlušoval.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
4. Už není nevinná číšnice Feleena,
už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná,
zná sliby pastorů, zlato prospektorů
a přitom se jí o jedný velký lásce zdá.
Až přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ti, co dřív znala, se zdál.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
5. Oči plný něhy a divný příběhy
vyprávěl a hned neříkal jí, že ji má rád,
písničky o koních, balady z farem
s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát.
Teď život začíná, cítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nima se smál.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
6. Z vojenské posádky dal se s ním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marně mít chtěl,
zvuky dvou výstřelů zazněly nocí,
ale jen jeden z těch výstřelů měl správnej směr.
Stýská se Feleeně v červený kantýně,
on rychle odjížděl, když měsíc za mrakem stál.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
7. S náboji u pasu čekali v El Pasu
v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát,
v sedle se naklonil tak nějak stranou
a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát.
Konec je naděje, na všechno pozdě je,
Feleeno, neplač a směj se, jak já jsem se smál.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.
8. Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
růže z jejích vlasů k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen křik divokejch vran.
Pár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích,
vítr ho za noci směrem od El Pasa hnal.
Ústa s barvou vína a jméno Feleena
té dívce mexické osud tam do vínku dal.