Krajina po bitvě
Jaromír Nohavica
Ami Emi
1. Míříme na sebe, míříme já a ty,
Ami C
ticho je kolem, jen pes štěká za vraty,
Emi Ami
na louce leží mrtví motýli,
F G E
padá déšť do esšálků,
Dmi Ami
jsme poslední dva, kteří přežili
E Ami Emi Ami Emi
tuhletu dlouhou válku. Hm...
2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty,
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no, a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě. Hm...
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků,
je to moc, či málo? Hm...
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády. Hm...
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve. Hm...
6. Míříme na sebe, míříme á a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme. Hm...
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky země,
[: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme,
já k tobě a ty ke mně. :]