Mikymauz
Jaromír Nohavica
Ami G F
1. Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
E Dmi E
zda mi to ještě tluče, jestli mám ještě štěstí,
Ami G F
nebo je po mně a já mám voskované boty,
E Dmi E Ami
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v sobě sám,
vyzáblý don Quijote sedlá svou Rozinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
E F Dmi E
REF1: Zapínám telefon, záznamník cizích citů,
F Dmi E
špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu,
Dmi G7
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
C E
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
Ami Ami/G F E Ami Ami/G F E
rána bych zrušil.
3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mák kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchnul mezi nás širočinou.
REF2: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je šťastná mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidět není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život už je pozdě a na smrt ještě brzy.
REF3: Co bylo kdysi včera, je jako nebylo by,
káva je vypitá a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
REF4: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda mi to ještě tluče, jestli mám ještě štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stené probuzení do nicoty.
Ami/G: e 0
h 1
g 2
d 2
A 0
E 3