Never more
Jaromír Nohavica
G C G C G C G
1. Seděl jsem za stolem a básně čet, rádio hrálo,
C G
vtom slyším ťukání na parapet,
Emi D G C G
tak tiché, že se mo možná jen zdálo,
Cdim Cmaj
zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal:
Hmi C G
"Nerad vás ruším, pane básníku, ale mohli bychom na chvíli dál?"
2. V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína,
jako bych někde už viděl tu tvář,
byla to tvář, na kterou se nezapomíná.
V průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál,
v předsíni na dlaždičkách za ním černý havran stál.
3. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně,
bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak,
že z podešví mu trčí koňské žíně.
"Tak nás tu máte, jak jste si přál," na lampu padl stín,
přes psací stůl když mi vizitku dal, firma Ďábel a syn.
4. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval,
volal ho na pomoc, když docházel dech,
a teď jsem se mu z očí v oči díval,
cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk,
když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk.
5. "Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat,
vidět to, co jiní nevidí, tě naučím
a slova k slovům v písně skládat."
"Co za to žádáš?" ptal jsem se, ptal, "jsem jen nuzný tvor."
A havran v rohu zakrákal: Never more.
6. Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále,
když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám,
a ono, podívej se z okna, prší stále.
Nešťastně šťastný v půlce života kymácející se vor
AmiC G AmiC G AmiC G
a havran na rameni skřehotá: Never more, never more, never more.
Cdim: e 2 Cmaj: e 0
h 3 h 0
g 2 g 0
d 3 d 2
A 0 A 3
E 0 E 3