Pověste ho vejš

Michal Tučný

RECITATIV: Na dnešek jsem měl divnej sen.
           Slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav,
           v tvářích cejch očekávání.
           Uprostřed šibenice z hrubých klád.
           Šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi
           a dav zašuměl překvapením.
           I já zašuměl překvapením,
           protože ten odsouzenec jsem byl já
           a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:
               Dmi
1. Pověste ho vejš, ať se houpá,
               F           C
   pověste ho vejš, ať má dost,
               Gmi         Dmi
   pověste ho vejš, ať se houpá,
          C            Dmi
   že tu byl nezvanej host.

2. Pověste ho, že byl jinej,
   že tu s náma dejchal stejnej vzduch,
   pověste ho, že byl línej
   a tak trochu dobrodruh.

3. Pověste ho za El Paso,
   za snídani v trávě a lodní zvon,
   za to, že neoplýval krásou,
           B                 A            Dmi
   že měl country rád, že se uměl smát i vám.
             F             C
REF: Nad hlavou mi slunce pálí,
            Gmi         F C
     konec můj nic neoddálí,
                F             C
     do svých snů se dívám z dáli
        Gmi
     a do uší mi stále zní
            A
     tahle moje píseň poslední.

4. Pověste ho za tu banku,
   v který zruinoval svůj vklad,
   za to, že nikdy nevydržel
   na jednom místě stát.

REF: Nad hlavou...

5. Pověste ho za tu jistou,
   který nesplnil svůj slib,
   že byl zarputilým optimistou,
   a tak dělal spoustu chyb.

6. Pověste ho, že se koukal,
   že hodně jed a hodně pil,
   že dal přednost jarním loukám.
            B               A         Dmi
   A pak se oženil a pak se usadil a žil.

REF: Nad hlavou...

7. Pověste ho vejš, ať se houpá,
   pověste ho vejš, ať má dost,
   pověste ho vejš, ať se houpá,
   že tu byl nezvanej host.

8. Pověste ho vejš, ať se houpá,
   pověste ho vejš, ať má dost,
   pověste ho vejš, ať se houpá,
   že tu byl nezvanej host.