Pozdrav z fronty
Daniel Landa
F#mi E A
A1: Je nádhernej večer, tak začínám psát
D E F C#
a víno mi dodalo sil.
F#mi E A
Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád,
D E F C#
to tenkrát snad ještě byl.
A2: Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet,
v nich stálo, jak v tvám klínu spím,
však s posledním volnem se roztříštil svět,
D E F E
v němž nikdy tě neopustím.
Hmi E F#mi
B1: Pak u vlaku ty - cizí žena,
Hmi E A A7
promiň mi, že jsem ti lhal,
Hmi E F#mi D
ještě teď slyším tě toužebně sténat.
F#mi C# F#mi
Tu tvoji fotku jsem roztrhal.
A3: Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám,
víš, já jsem teď tady, ty tam,
u díry v blátě se sám sebe ptám
D E F E
a sám si i odpovídám.
Hmi E
C1: Proč u vlaku jste stály, na mě jste se smály
F#mi
ty a moje máma - starší cizí dáma;
Hmi E
dětskej pokoj k smíchu, povečeřím v tichu,
A A7
rozhovory váznou, vždyť mám duši prázdnou.
Hmi E
Vzpomínky jen bolí, ať už na cokoli,
F#mi D
ztracenej je klíč, už abych byl pryč.
F#mi
Zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit,
C# F#mi
fronta zpátky láká, domov pro vojáka.
A4: Když země je rozrytá polibky děl
a hvízdání protíná vzduch,
píše ti kacíř, co do pekla chtěl
D E F C#
pro mámení barevnejch stuh.
A5: Pro tenhle okamžik nemůžu lhát
a utíkat, jak malej kluk.
Ať jinej zabuší u vašich vrat,
D E F E
mě uhranul polnice zvuk.
C2: Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí,
nenávist i láska - kolem země praská,
plameny se mají, když si s náma hrají,
pak nastane klid a my snad můžem jít
každej do svý díry bez Boha a víry,
z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců.
Tak se teda měj a něco si přej,
než se nebe zřítí a tak skončí žití.
B2: A tak posílám ti pozdrav z fronty,
oheň už přestává hřát,
víno je silný a teploučký střílny
přijmou mě s láskou, až odejdu spát.