Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

     D                     F#mi         H7
1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,
    Emi                       Gmi
   musel jsem se zasmát tomu, co má být dál.
    D
   Ta křupavá srdíčka
      F#mi      H7
   a zapálená svíčka
        Emi
   mi prozradily, že zas nejde o víc
          A           D
   než o zaběhaný rituál.
                 G             Cmaj           D
REF1: Tak to má být a sklenku vína na dobrou noc,
                  G               Cmaj       D7
      k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,
                 G                 Cmaj            Cmi
      tak to má být, když tma nad městem převezme moc
                Hmi  Emi Ami  D       G
      a chce se žít, žít víc než jen dost.

2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
   dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát.
   A tys mi sáhla dlaní na čelo,
   v tu chvíli moc ti to slušelo
   a navíc venku trochu pršelo,
   a tak jsem zůstal a rád.

REF2: To se přece nedělá, chtít víc, než dát se dá,
      to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
      to není fér, chtít jít, když je čas spát
      a chce se létat, létat i bez křídel.

3. Pak jsem si skládal srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
   hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul.
   A ty jsi bez váhání sáhla jen
   a špičku zevnitř otočila ven
   a vzniklo srdce z malých srdíček
   a já ho rychle propíchnul.

REF1: Tak to má být...

Cmaj: e 0
      h 0
      g 0
      d 2
      A 3
      E 3