Zloději obálek

Bílá nemoc

Kapodastr 2. pražec
    G
1. Dohrál mi hlas noční kazety,
   po sobě tvoje rty stopy si zametly
           Hmi              C          G  C C/H C/A
   a jen flamendrák odpísk další třetinu.
    G
   Čeká ho kdejaký nádraží,
   hádám, kam všude se odváží
   Hmi         C         D       G
   a kam prchají takoví milenci na dálku,
      Hmi        C      G       C C/H C/A
   co ukradnou kdejakou obálku,
    G               [: C C/H C/A G :]
   kam asi prchají.
          D                 C      G
REF: Jsi běloba pout, znáš nemálo fint,
            D                    C         G
     jak z veselých přímek mít smutný labyrint.
                C        D      G          Emi
     Jsem tvůj poslední kout a je na mně znát,
         G              C C/H C/A G              [: C C/H C/A G :]3x
     že nemám tě shánět,         mám jenom psát.

2. Trpím jak přízraky nemocnic,
   po sobě že nechcem pomalu vůbec nic,
   docela stačí, že jsme se ocitli.
   Dopisy pálí jak zaživa,
   voda je smutná a dojemně snaživá,
   břehy to skrývají. Kdyby tak pro nás byl útulek,
   k němu formulář magických formulek,
   břehy to skrývají.

REF: Jsi běloba pout...

3. Cítím, že něco je v pohybu,
   tajemství posvátných měsíčních odlivů,
   zklamaní ptáci mizí do krajin.
   Ještě mi prolétnou kuchyní,
   výčitky z nás dvou mít nemíní,
   co taky čekají? Na zlato, co padá od rybek,
   na vzdušný, nesmělý polibek?
   Co taky čekají.

REF: Jsi běloba pout...
     ...[: že nemám tě shánět, mám jenom psát. :]

C/H: e 0     C/A: e 0
     h 1          h 1
     g 0          g 0
     d 2          d 2
     A 2          A 0
     E 0          E 0